Fuck_Duck

Ošukaná kachnička a 40 stránek chemie.

Článek psaný ze školních lavic je můj (resp.byl) velký sen. Všichni cool písaři nejdřív píšou na papír a pak to přepíšou. A ještě víc trendy je to při nějaké hodině, jako je třeba Fyzika.
Ne, je to debilní. Trendy možná ale debilní určitě. Napsal jsem toho málo a ruka mě bolí jako po zhruba 3 hodinovém .. ehm .. maratonu. Popojedem.
nyní se vyjádřím k mému poslednímu článku, který zcela jistě naleznete pod tímto článkem. Obyčejně se za mé depka-články stydím, ale nemažu je. Tenhle článek byl psán čistě z upřímnosti, dalo by se snad i říct, že deprese byla k mym pocitům jako takový kulisa. Z toho tedy jasně vyplívá že se za něj nestydím. Proto ho smažu. Proto, že se za něj nestydím. Nejsem idiot,nýbrž sebestředný "cock" jak by se o mě určitě vyjádřili naši imaginární přátele Viktor a Lesana, kteří odjeli na dvouletou stáž do Londýna.
No u školy zůstaneme, misis Oktábcová nám totiž naložila čtyřicet stránek něčeho, co by se jen vzdáleně dalo pojmenovat "Napínavé čtení dávající smysl". Brilliant. Zase jsme u anglických přídavných jmen. Ehm, neumim ani jednu čtyřicetinu předpokládaných znalostí a měl bych umět čtyřicet čtyřicetin? Do zítřka? Veselé. Veselá chemie, vskutku.
Pinda Fyzikářka pindá. Končim a du si hrát na vzorného studenta. Bye.