Nepřemýšlím

Dnes ne, bylo by toho na mě totiž moc

Jelikož trpím nějakou prazvláštní chorobou anginus vaginus chrochtobacilus, která je tak vážná že hrozí, že vykašlu hlen, sedím už druhý den doma. je opravdu nešťastné, že druhým dnem to rozhodně nekončí a já úzkostlivě koukam na platíčka antibiotik která neubývají a neubývají a říkam si, že ten víkend nakonec (zase) prosedim doma.

Na druhou stranu dnes sem se tolik nenudil jako obvykle, nýbrž jsem si vzal na paškál jedno nebohé děvče o IQ nižším než dvě automatické pračky a tři fotbalové týmy.
Nemůžu se ale doteď zpamatovat z faktu, že 18-ti letá holka píše jak labilní páťačka. No co, každý máme ty své vrtochy že :-D :-D

No co, zejtra doma, pozejtří doma ... popozejtří doma a jak znam své štěstí v pondělí akorát šťastný jak blecha vyrazim do školy. Hurá.
Noo a ... co. Proč vůbec píšu nový články když je čtou čtyři lidi + jeden když sem omlyem zabloudí :) aa nebudu brečet an to mam Duffy.
Hawkh.