Je to zas pryč ...

FAKING GÁD.

Nemůžu a ani snad nechci přemejšlet nad tím, jak skvělej víkend je zase za mnou a jak posranej tejden je přede mnou. Budiž mi útěchou, že školu máme zase jenom do čtvrtka.

Pokud někomu řeknete, že ho milujete a vaší vysněné odpovědi zpět se nedočkáte okamžitě, vězte že mnohem hezčí je to s odstupem času. Uvědomil sem si, že ne každej umí udělat i tak zásadní rozhodnutí během několika vteřin, a fakt že mu to leželo v hlavě mě hřeje u srdce možná ještě víc než to, že mi to řekl taky. Vpodstatě je to jedinej fakt, kterej mě tenhle tejden bude asi držet nad vodou, protože začínam mít vážný obavy, že když je sestra doma, nebudu nic zvládat. Zvykl sem si za tu její nepřítomnost na mojí osamocenost v pokoji, ve všem sem měl určitej systém, ale přijede domů ona a všechno se zbortí. Nebudu říkat, že jí tu nevidim rád, to bych lhal, ale zase nemůžu říct, že mi je s ní líp. 

To by bylo asi tak všechno. Du se radovat z toho, že mě někdo chce. 

:D